in the PONS Dictionary
I. procacciare [prokaˈtʧaːre] VB trans
1. procacciare:
- procacciare
-
II. procacciare [prokaˈtʧaːre] VB
1. procacciare:
- procacciarsi qc
-
Phrases:
| io | procaccio | |
|---|---|---|
| tu | procacci | |
| lui/lei/Lei | procaccia | |
| noi | procacciamo | |
| voi | procacciate | |
| loro | procacciano |
| io | procacciavo | |
|---|---|---|
| tu | procacciavi | |
| lui/lei/Lei | procacciava | |
| noi | procacciavamo | |
| voi | procacciavate | |
| loro | procacciavano |
| io | procacciai | |
|---|---|---|
| tu | procacciasti | |
| lui/lei/Lei | procacciò | |
| noi | procacciammo | |
| voi | procacciaste | |
| loro | procacciarono |
| io | procaccerò | |
|---|---|---|
| tu | procaccerai | |
| lui/lei/Lei | procaccerà | |
| noi | procacceremo | |
| voi | procaccerete | |
| loro | procacceranno |