in the PONS Dictionary
przybytek <gen ‑tku, pl ‑tki> [pʃɨbɨtek] N m form
1. przybytek (ośrodek):
- przybytek
- Stätte f
- przybytek Pański REL
- Gotteshaus nt
2. przybytek:
3. przybytek iron inf (miejsce uciech):
- przybytek hazardu
-
- przybytek rozpusty
- Freudenhaus nt