in the PONS Dictionary
loculus <ī> m Demin. v. locus
See also
I. locus <ī> m (Pl loca nt, seltener locī) räuml.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
II. locus <ī> m (Pl loca nt, seltener locī) übtr
| Case | Singular | Plural |
|---|---|---|
| Nominative | loculus | loculī |
| Genitive | loculī | loculōrum |
| Dative | loculō | loculīs |
| Accusative | loculum | loculōs |
| Ablative | loculō | loculīs |